Jak žít a nezbláznit se

Člověk by si měl uvědomit co má, dříve než o to přijde. Život mu stále otevírá nové dveře, ale když se zastaví na místě, jak se můžou zavřít ty staré a otevřít ty nové? Jak může vědět, co chce, když momentálně neví ani to, co bude další den?

Každý zná ten stav, když před ním stojí v tu chvíli nejhorší rozhodnutí v životě: Zůstat a neřešit to, nebo se pohnout a posunout se vpřed. Neříkám však, že každý krok dopředu není krokem vzad (hned vysvětlím).

Mám kamarádku, která má již dlouhodobější vztah s jedním mužem. Před týdnem za mnou přišla s otázkou, co má dělat, když se jí nevěnuje. Přitom odpověď je tak jednoduchá, neřešit to, nebo to změnit. Člověk má vždy na výběr, je to jen jeho život a nikdo jiný za něj naštěstí rozhodnout nemůže.

Jak tedy ŽÍT a nezbláznit se?

1) Věnovat se sama sobě

Určitě tím není myšleno, že by měl člověk myslet jen na sebe, ale občas to na škodu není. Čas od času není špatné, když se člověk „odřízne“ od dnešního rychlého světa. Musí vypnout a neřešit chvilku nic.

2) Usmívat se

Zkuste jít po ulici a usmívat se. Přijde vám spíše vtipné, nebo smutné, že si lidé klepou na čelo s myšlenkou, že jste se museli zbláznit?

Úsměv nám vlastně všem pomáhá přežít v těžkých časech, když nevíme nic. Stačí, když přijde někdo a usměje se. Hned je svět krásnější, a čím více úsměvů člověk rozdá, tím více jich dostane v těch špatných časech.

3) Obklopme se úspěšnými

Tato myšlenka mi byla vštěpována od dětství a pochopila jsem ji až o hodně později, ale nyní se jí řídím a jsem šťastnější. Úspěšní lidé nás totiž mohou vzít za ruku a říci co děláme špatně, mohou nám poradit a podržet nás, protože na to mají sílu a energii. Neúspěšní lidé na to sílu nemají, spíše je máme uvázané na noze jako těžký kámen a táhnou nás ke dnu. Úspěšných se nemusíme bát, takový člověk nezávidí. Dává, nebere.

4) Vytvořit „Buzerovací lístek“ a neodkládat

Co je to „Buzerovací lístek“? S tím přišla má desetiletá mladší sestřička. Je to papír, na kterém má napsané vše, co má ten den udělat. Tedy v jejím věku jsou tam jiné věci, než ve věku dospělém, ale funguje to skvěle, člověk má vše srovnané.

Jak to funguje? Vše, co ho napadne večer na další den, že má udělat, tak na něj napíše, srovná od nejtěžšího k nejlehčímu a ráno začne nejtěžší věcí. Může na něm být cokoli. Člověk tak může jít spát, aniž by večer přemýšlel nad tím, co vše zapomněl.

5) Rodina, přátelé

V neposlední řadě bychom neměli zapomínat na to, že někde máme své kořeny, odněkud pocházíme. Ti lidé by nás nevyměnili za nic a my je také ne. Jsou to právě oni, kdo se na nás usmějí, když my už tu sílu nemáme a chceme vše vzdát. Nezapomínejme na ně!

 

Nepřežívejme. Žijme. Nezapomeňme na to, že život je krásný, stále otevírá nové dveře, jen je občas nevidíme, nebo nepochopíme, do kterých máme vstoupit. I špatné rozhodnutí je rozhodnutí, protože nás posune někam.