Žárlivost

Žárlivost

V dnešní době, kdy se názory a práva druhého tolik cení, se zdá, že by žárlivost měla zmizet z našeho slovníku, i života vůbec. Pokud se však podíváme na policejní statistiky, zjistíme, že 20 % spáchaných vražd mají na svědomí žárliví milenci.

Co je vlastně žárlivost a jak vás může přivést na pokraj zoufalství? Třebaže tak přímo nejednáme, často nás napadnou myšlenky na pomstu, když nás ovládne žárlivost. Žárlivost je pocit, který vnímáme, když ztrácíme milovaného člověka. Doprovázejí ji pocity bolesti, hněvu a ponížení.

Muži a ženy reagují různě: ženy se snaží zvládat emoce způsobené ztrátou partnera, zatímco muži mají tendenci se pomstít na tom druhém muži. Někteří odborníci se domnívají, že tento rozdíl v chování má dědičné kořeny a je těsně spjatý s potřebou rozmnožování. Být otcem je spjato s dávkou nejistoty, neboť existuje možnost, že dítě není jejich, a s nežádoucí možností, že vychovávají dítě svého soka. Ženy žárlí jen při pomyšlení, že by jejich partnera mohl přitahovat někdo jiný, což by znamenalo méně prostředků pro jejich dítě.

„Žárlivost není známkou dospělosti, spíše se jedná o velmi důležitou vášeň, která pomohla našim předkům a pomáhá i nám, abychom zvládli ohrožení týkající se rozmnožování. Žárlivost nás nutí dávat si pozor na to, aby naši partneři nehledali někoho jiného, abychom pozorně sledovali chování toho druhého a zahrnovali jej city. Žárlivost signalizuje zájem partnera a slouží k udržení vztahu,“ vysvětluje David Buss.

Existují názory, které tvrdí, že žárlivost je důkazem nedospělosti a touhy po vlastnictví, a že bychom neměli omezovat svobodu našeho partnera. I když rozumově tuto myšlenku akceptujeme, pokud jsme zamilovaní, žárlivost nastává instinktivně.

Diskutujte o tomto tématu na našem fóru!

Hodnocení článku